Tři dny z poloviny srpna byla Třeboň nejen v zajetí několika desítek vodníků, ale hlavně v režii
Werichovců z Čech, Moravy a Slezska, ve kterémžto organizačním štábu byla více jak značná část
právě z Havířova. Připomínáme, že nejen čtyřka havířováků, ale i další, kteří přijeli později, se
do práce zapojili. Touto cestou jim srdečně děkujeme a doufáme, že jestliže se uskuteční v příštím
roce další "splav", budou rovněž u toho. Páteční semifinálový večer proběhl za neskutečně nacpaného
malého nádvoří v třeboňském zámku a dobrá půlstovka se již nevešla. Večer překvapivě programově
nabit uváděla dvojice vodníků - dvojníků, která z měst Havířova a Písku dojemně propojila trasu
napříč republikou. Tříhodinový program nabídl všehochuť písniček a scének, z nichž nejlepší byly
vybrány do sobotního finále. Jako host vystoupil Pepa Nos, který rozbouřil zvláště mladé publikum.
Sobotní dopoledne zastihlo všechny účastníky na jarmarku Třeboňského rynku, kde šedesátka vodníků
nejen nakupovala, ale i prodávala, co se dalo i nedalo. Zvláštní pozornost byla upřena k vodnickým
vrtulkám, špuntům od jednotlivých rybníků, hrnečků, pokliček, vodnických pohádek Majky Čecha, který
přivezl jednomístný vor pro vodníka Čochtana i s vodním kolem, pochopitelně na vodní pohon. Lidí
bylo plné náměstí, škoda jen, že se nenašla vodnická kapela, ta by jarmarku přidala na lesku.
Sobotní večer pak patřil finálovému programu, ze kterého vyšli vítězně divadelní amatéři z Holic,
kteří získali Čochtanovu cenu ukrutné srandy za svoje Lucernové vystoupení. Jako host přišel
se svou troškou do mlýnice i Richard Adam a nechal, zvláště pak střední a starší generaci
zavzpomínat na písničky jejich mládí. Ñspěšně pak provázeli program vodníci - dvojníci, kteří byli
na rok, dva či tři, to se ještě neví na jak dlouho, vyhlášeni králem všech vodníků na vodách
Království českého, Markrabství moravského a Vévodství slezského. V praxi to znamená, že se
královská koruna vznáší od města Písku ku městu Havířovu. Jestli je to čest, či trapná povinnost,
uvidí se časem, protože nikdo, zvláště pak doma, není prorokem.
V pozdních sobotních, či časných nedělních hodinách se pak vše náležitě v restauraci U Čochtana
oslavovalo (pochopitelně pívem a rybou), rozdávala se ocenění českokřišťálová, a to vše z daru
ctěných sponzorů. Nikdo se neotrávil, nikdo nezranil a hlavně - nikdo neudělal ostudu. Vše v
počestném jednání a konání. Za to budiž čest všem. Těšíme se na shledanou nejen v lepších časech,
ale příští rok v Třeboni.