Karel vzpomíná před volbou prezidenta


25. 1. 2013

   Zažil jsem "tatíčka" Masaryka, který byl do poslední chvíle zásadový chlap, Čech, demokrat a na prezidenta se netlačil proto, aby si nahrabal anebo aby si zasychroval to co si nahrabal. Jako desetiletý kluk jsem zažil druhé osmičkové vzepjetí a sepětí Čechů a Slováků při mobilizaci a měl jsem to z první ruky, protože jsme měli hospodu v Plzni na Karlovarské třídě, po které nastupovali vojáci k hranicím. Pak se stal otec správcem sokolovny v Plzni- Doubravce, kde jsem prožil válku, totální nasazení, vybombardování, příjezd Američanů, prezidenta Beneše, který už nebyl takový chlapák jako Masaryk, ale zajistil zasloužený a spravedlivý mezinárodní odsun těch, kteří naši zem zradili a stali se záminkou pro válečné šílenství a popření lidství. Následoval poválečný skauting, nadšené brigády při žních," únor" a vyakčnění naší rodiny do pohraničí. Znovu jsem se upnul na skauting až do nástupu na vojnu, kterou jsem sloužil "za Čepičky" v PTP. Kupodivu jak jsem těžko snášel vězeňský režim PTP, tak mě chytila havířina a parta chlapů v podzemí. Dokonce tak, že po absolvování dvouleté vojny a přidaných cvičení jsem nastoupil na šachtu jako kvalifikovaný havíř. Pak jsem se ženil a stěhovali jsme se za bytem ze Zbůchu u Plzně do Karviné, kde jsem pokračoval se sbíječkou až do dvou zápalů plic, které byly následkem tří týdnů havířiny bez volné neděle. Byl jsem lékařem přesunut k babičce do Orlických hor, kde jsem se sice kozím mlékem vyléčil, ale se sbíječkou už to nešlo, takže nastoupila kultura a soubor PĚRUN. Zažil jsem řadu zapomenutelných maňáskových prezidentů s generálem, který se snažil sice být chlapem, ale nevydržel. Zažil jsem pitomá léta padesátá, nadějná šedesátá a beznadějná sedmdesátá a částečně i osmdesátá, kdy historická osmička se zpozdila, ale potom to stálo zato!
   Ten osmdesátý devátý byl plný jiskření naději živila nejen charta, ale také literáti, dramatici, Jonáš klub a pochlapil se také M. Zeman srpnovým článkem v T.M. a M. Kopecký projevem na hereckém sjezdu. My co jsme byli daleko od Prahy jsme ty jiskřičky rozfoukávali a Per pedesu v Ostravě se dokonce podařilo zapálit plamínek zájmu o Osvobozené divadlo V+W a muziku J.Ježka. Další ryzí vzepětí lidí dobré vůle historicky o rok opožděné, pomohlo na Hrad dalšímu prezidentovi, který dokázal, že je chlap i když dal volnou ruku kancléři, kterému šlo sice asi také o věc, ale především o majetky, které dostal zpět do mrtě a pak se spokojeně stal pospávající svatou ikonou pro Kalouska a spol.
   Za pět let bude na kalendáři zase historické osmička a na těchto pět let si právě volíme presidenta. Na nás záleží, zda to bude vtipný, i když mírně degenerovaný německý šlechtic anebo jadrný i když chybující Čech. Musíte mi prominout, že i když jsem vcelku tolerantní, tak teď jsem málo, protože mi moc záleží na tom, aby Česko reprezentoval Čech na těch pozdních pět let, kdy tu chci být ještě s vámi!
Karel Bartovský v.r.
webmaster: © Radim Štefan  poslední aktualizace 13. 4. 2024