Rozloučení s Karlem.

Za všechny Werichovce napsala a s obrovskou odvahou přednesla Eva Trčálková

Vážení pozůstalí, smuteční hosté.

Dovolím si nyní za nás pozůstalé Werichovce říci několik posledních slov našemu Karlovi a odvážila jsem se k tomu, protože mne o to požádala Karlova manželka Hanička. Můj syn mi říkal, že je to výzva říci smuteční proslov, který nebude smutný. Někteří jste mi napsali, co prožíváte a co pro vás Karel znamenal. Za to vám děkuji a zazní to i v následující řeči.

Zpráva o smrti člověka, který nám byl tak moc blízký, zasáhla naše srdce a my jen stěží dokážeme přijmout, že naše nedávné setkání bylo tím posledním. Karel byl pro nás tak veliká a jedinečná osobnost, že jsme odmítali uvěřit v jeho smrtelnost. Pamatuji si, jak mluvil o svém pohřbu a prohlásil, že ten, kdo neuroní slzu, vyhrává 10 000 Kč. To nás pobavilo a možná jsme si i umínili, že to vydržíme. Tak Karle, já se vzdávám této odměny hned a dobrovolně, protože budu ráda, když své slzy udržím, než ti přednesu tato poslední slova.

Byl jsi pro nás jedinečný a opravdový, tím, že jsi měl rád lidi i všechno, co jsi kdy dělal. A to opravdově, bez přetvářky. Tvůj elán i nadšení byly neskutečně nakažlivé a to od nejmenších dětí až po kmety. Bylo to přímo infekční a nevyléčitelné, proto jsme mohli tolik let tvořit, setkávat se, být spolu šťastní, rozdávat radost sobě i druhým a mít stejná přání a cíle. Jsme moc vděční a je nám ctí, že jsme mohli jít kousek a někteří veliký kus cesty životem s Tebou. Bylo nám v Tvé společnosti mile a budeš nám chybět v tom našem srandovním pozemském životě. Ale máme Tě všichni ukrytého v srdíčku.

Je jisté, že na nás budeš dohlížet někde tam nahoře a že založíš nebeský shluk Werichovců, kde to funguje bez úředníků i bez peněz, kde jsou plné řeky ryb a moře piva, no prostě ráj. A jestli někdo tady o tom pochybuje třeba proto, že jsi taky někdy hřešil, tak já jsem přesvědčena, že máš vše dávno odpuštěno a smazáno. Vždyť jsi tolika lidem zachránil duši i tělo. A to my víme, že ses přetvařoval, jaký jsi Čochtan a přitom jsi několikrát zachránil tonoucího. A dodnes také věřím, že na Pagu jsme se s tou lodí nepotopili jen díky Tobě.

Tak tam na nás počkej a my se zatím budeme tady snažit.

"Koneckonců za radost ze života, za smích, pocit štěstí, musíme všichni do jednoho zaplatit zármutkem" říká pan Werich a my dodáváme, že jen do té chvíle, než se tam zase nahoře sejdeme. A to bude zase pořádná sranda.


To ti slibují tvoji Werichovci

webmaster: © Radim Štefan  poslední aktualizace 4. 12. 2018