Karle, to Ti vzkazujeme

Trochu pozdě jsem si uvědomil, že Vaše vzkazy Karlovi je potřeba umístit na web samostatně, na toto místo. Vzkazy, na místě, kam teď píšete se postupně odstraňují, protože to slouží jen pro krátké a hlavně rychlé informace pro všechny. Zkopíroval jsem poslední vzkazy. Pokud někdo napsal vzkaz, který zde nevidí, a má přání ho uveřejnit, pošlete mi ho na e-mail.

Radim Štefan


Hana Bartovská - poděkování:
Děkuji všem za účast na pohřbu mého manžela Karla, za projevenou soustrast, květinové dary a rozloučení s ním. Moc děkuji Evičce Trčálkové za poslední slova, která mě hluboce dojala. Ztratila jsem nejbližšího člověka, se kterým jsem hodně zažila, který mě hodně obohatil a díky němu jsem také poznala mezi Werichovci spoustu dobrých kamarádů a přátel. Karel dostal do vínku bohatý život, hodně toho prožil a také se rád o své zkušenosti podělil. Ať žije v našich vzpomínkách. Hana Bartovská

Zdeněk Karlík:
Už je to měsíc, co nám odešel Karel, a pořád je to silné. Měli bychom dělat srandičky v duchu werichovců, ale - jaksi mi to nejde. Tak si aspoň vždycky zajdu na zahradu, kde mi roste červenoplodý vlašský ořešák, pojmenovaný Karel. Před pár lety jsem jej od Karla dostal a krásně se rozrůstá, i přes letošní tuhou zimu. Tam se mi nejlíp vzpomíná. Chtěli jsme jít letos někam na ryby, i s pozvaným Františkem Cingrem, ale..... Snad už je Karel někde na rybách s panem Janem, moc si přeju tomu uvěřit. Nezapomeneme.

Karamela:
Děkujeme panu Karlu Bartovskému za podporu, rady a možnost zapojení se do dění Werichovců. Velice si toho vážíme a vzpomínáme! Zároveň všechny pozdravujeme!
Za skupinu Karamela Katka

Pavel Peterka:
Byli-li na prvním místě v mém životě rodičové, kteří mě nějak názorově ovlivnili, na místě druhém - v těsném závěsu - to byl právě Karel. Vše začalo v roce 1984 v šilheřovickém učilišti, kde kolem sebe shluknul skupinu mladých lidí a otevřel jim svět divadelní, hudební, svět srandy a všeho dalšího možného i nemožného. Díky Karlovi jsme se naučili dívat na dění okolo nás i jinak a krátce řečeno, bylo to fajn. Nevím, jak s tím vším ostatní naložili, ale mě dal do dalšího žití lásku k divadlu a všemu, co s ním spojeno jest. Počínaje Osvobozeným divadlem V+W+J, přes E. F. Buriana a mnohé další až do bohatého období divadel malých forem, kde také - mimo jiné - čerpal inspiraci pro práci s námi. Nemohu nevzpomenout chvil strávených v Markvartovicích, kdy nám bylo umožněno objevovat ve fonotéce poklady v té době těžko získatelné, různé čtivo (velmi čtitelné) a zpívání písniček (velmi zpívatelných). Nebo můj první pstruh na chatě v Podhradí, kterého jsem snědl celého i s líčky, kvůli nimž "sprdnul" některé kolegy neb se ošklíbali. Každý máme svoje klady i zápory. A nechci, aby tato moje vzpomínka na Karla měla nádech jakési glorifikace. Jen bych chtěl, za pomoci několika citací, napsat, že ten co nás tak náhle opustil a teď shlíží dolů, jsouce v takový báječný společnosti, tady mohl, na rozdíl od mnoha jinejch ještě 850 let bejt a pořád měl co říct. Ale moc často dolů koukat nebude, protože už teď mají určitě s panem Janem nahozeno a jak vědno, čas na rybách neplyne. Naši úmluvu, že se budeme vídat pravidelně každých deset let už asi nenaplníme. Avšak pro slib, který jsem Karlovi jednou dal při telefonickém rozhovoru, že totiž: "To poslední co v životě udržím, bude smysl pro humor", udělám vše. A nenechám si nic pro sebe. Jo a tu divadelněvědní školu co jsem se na ni, na svá středněvěká kolena ještě dal, taky dodělám. Aby ze zasetého něco vzešlo. Ještě mnoho otázek jsem Ti chtěl položit, ale něco nás všechny předběhlo.
Každopádně: "DÍKY KARLE!"


Olina a Lída:
Když jsem byla na víkendových cestách, dostala jsem od Míši Hliněnského divnou zprávu a snažila jsem se nevěřit tomu, jak jí rozumět. Po dopoledních zmatcích, které patří v práci k pondělí, mě napadlo otevřít Werichovský web a přečetla jsem si, že to tušení je pravda. Je mi smutno a ten čas, než to rozdýchám, bude dlouhý. Chtěla bych být dnes odpoledne s ostatními v kostele v Ludgeřovicích, čtu na webu, že Eva a ti další nás, kteří zůstáváme daleko, zastoupí. Večer s Lídou zapálíme svíčku a vzpomeneme – tak, jak se to dělávalo v mém dětství na Moravě. A já si k tomu dám frťana, který léčí. Karlovi v duchu poděkujeme za to, že jsme se s ním mohly potkat na tomhle světě, a poprosíme ho, ať nám drží palce, aby z nás měl radost, když se na nás bude koukat. Nad psacím stolem tu na nástěnce mám letošní PF-ko s domečkem HEJ-RUP, vedle něj PF2009 s Karlem a Medou Mládkovou na Kampě, pak ostatní roky. Nejen na fotkách tu s námi zůstává, neloučíme se - těším se na Kampu, na Třeboň, na Vás a on tam bude s námi.
Olina Mullerová, i za Lídu


Pavča:
Tak Karle. Jak dlouho se známe. Skoro 45 let by to bylo letos v létě. Víc než polovina Tvého života a víc než 2 třetiny toho doposud mého. Z toho asi 30 - 35 let, kdy jsme byli v kontaktu pořád. Chvilku ses mi ze života vytratil, ale tehdy naštěstí je dočasně, když jsi bydlel mimo tento region. Teď jsi někde nevím kde a mně i mnoha dalším budeš chybět. Kamarádit s Tebou bylo moc fajn a srandovní. Té srandy jsme si užili opravdu hodně, až nám někdy smíchy tekly slzy. Teď, alespoň mi taky. Říkával jsi, že chceš mít sranda pohřeb. Když jsem se dověděl, že už to přání nikdy nevyslovíš, tak jsem si na to taky vzpomněl. Ale uvědomil jsem si, že Ti toto přání nebudu moci splnit a snad mi to nebudeš mít za zlé. A i kdyby tak mi stejně budeš moc chybět a děkuji Ti za všechno, co jsme spolu prožili.
Tvůj kamarád Pavča.


Jana M.:
Bylo mi ctí poznat Karla a zůstanou vzpomínky, kterými obohatil náš život, díky němu jsme poznali mnoho nových přátel a zažili spoustu legrace. P řipojím se k Vašim návrhům a v pondělí nashle.


Libuše Čížková:
Chci se s Vámi podělit o článek Jo Conrada z 15. 3. 2002. Je o reikarnaci, která je součástí mého názoru na život. Pro ty, kteří se neorientují, připomenu, že reinkarnace byla v dávných dobách součástí Bible a byla z ní vymazána. Z jakých důvodů? Každý si to domyslí.

SMLOUVA PŘED VTĚLENÍM: Návod na použití života.
§1 Obdržíte tělo. Toto tělo je nové a jedinečné. Nikdo jiný nedostane totéž tělo.
§2 Obdržíte mozek. Může být výhodné ho používat.
§3 Obdržíte srdce. Nejlepších výsledků dosáhnete, když se srdce a mozek používají vyváženě.
§4 Obdržíte lekce. Nikdo jiný nedostane přesně tytéž lekce jako Vy, ani je od Vás nemůže přebrat.
§5 Můžete dělat, cokoliv chcete. Všechno, co uděláte druhým, se k Vám vrátí zpátky.
§6 Lekce se opakuje tak dlouho, dokud se nepochopí. (I přes více vtělení)
§7 Tato smlouva je pro všechny stejná. Neexistují výsady, i když to někteří tvrdí. (Ručně připojené změny nemají platnost)
§8 Dostanete zrcadla, abyste se mohli učit. Mnohá zrcadla vypadají jako jiná těla. Jsou tu k tomu, aby Vám ukazovala, co je ve Vás.
§9 Pokud se Vaše tělo zničí, nebo přestane fungovat, dostanete nové. (Může dojít k čekacím lhůtám)
§10 Smlouva o vtělení vyprší teprve tehdy, když všechny lekce dospěly k uspokojivému výsledku.
§11 Co je uspokojivé to určujete vy.


UŽITEČNÉ POKYNY A TIPY:
  • Není cílem mít při opuštění těla pokud možno co nejvíce peněz.
  • Za slávu či oblíbenost se neposkytuje žádný bonus.
  • Nemusíte se řídit chybami ostatních.
  • Pravidla jsou tu od toho, aby se přezkoumala.
  • Tvrzení druhých o cíli mohou svádět z cesty.
  • Nemůžete nic udělat špatně. Nanejvýš to může trvat déle.
  • Čas je iluze.
  • Máte přístup ke všem odpovědím přes speciální spojení ve Vašem srdci. Všechno v učebním prostoru reaguje na vyzařování srdce.
  • Pokusy poškodit učební prostor vedou k omezením.
  • Nikdo Vám nemůže odebrat zodpovědnost.
  • Násilí nikdy nevede k řešení.
  • Může být užitečné sledovat, jaké situace se opakují.
  • Drogy (legální i ilegální) mohou zkreslit vnímání lekcí.
  • Když si všichni počínají určitým způsobem, nemusí to znamenat, že je to správné.
  • Zřídkakdy existuje jen jediné správné řešení.
  • Můžete podat žádost o odpuštění.
  • Pro nikoho neexistují zvláštní dodatky.
  • Jste milováni. (I když jste v Bronxu nebo v Somálsku) Všechno ostatní je klam. Lekce jsou zvláštní příležitostí k vývoji a nemají špatné záměry.
  • Může být riskantní svěřit své tělo někomu jinému.
  • Bránit druhým ve vývoji nepřináší výhody.
  • Dostáváte příležitost (především v nočních hodinách) tělo opustit. Vzpomínky na zkušenosti mimo tělo se neukládají v těle, respektive v mozku.
  • Pohrávat si se svým tělem je Vaše právo.
  • Pohrávat si s těly ostatních vyžaduje jejich souhlas.
  • Snažit se opisovat nemá smysl.
  • Ten, kdo Vám nabízí životní pojištění, je podvodník.
  • Svévolné ukončení vtělení, vede ke spoustě zbytečného papírování.
  • Vědecká dobrozdání a svaté knihy slouží ke zmatení.
  • Nejde o to být první.
  • Nejde o to vypadat chladně a odměřeně.
  • Nikdo ve Vaší situaci nevypadá lépe než Vy.
  • Nejste jediný, kdo pochybuje o smyslu smlouvy o vtělení.
  • Jelikož jste s touto smlouvou souhlasili, je zbytečné stěžovat si na to, že jste tady. Tak Karle, ať se tam na Nebesích setkáš i s Janem Werichem, kterého jsi tak obdivoval a měl ho rád.

  • Zapsala Li Čížková - 14. 3. 2013


    Magda:
    "Člověk nemá mít nic za definitivní", řekl pan Werich, ale smrt blízkého člověka nám definitivní připadne a nechce se nám s ní smířit. Karel, ale zůstává v tolika srdcích, že tady vlastně bude stále mezi námi, já jsem vděčna, že i v tom mém je. Taky já ho vidím ve společnosti dobrých lidi, jak si vykládají, chytají ryby, a jak po očku pokukuje, jestli to my Werichovci tady neflákáme.
    Magda


    Zdeněk Karlík:
    Karel se dožil 84 let. Je to hodně, nebo málo? Vždyť všichni víme, na co narážím. A aspoň malý kus cesty jsem mohl jít s ním. A prosím, nezapomeňte na mne, i kdyby se mi řízením osudu nepodařilo přijet, až se bude jednat o jakékoli finanční úhradě výdajů.
    Zdeněk.


    Dáša Pořická:
    Je mi to moc líto, v Karlově společnosti bývalo příjemně, bude chybět v tom "našem srandovním pozemském životě".
    webmaster: © Radim Štefan  poslední aktualizace 4. 12. 2018